pondělí 9. července 2012

Focaccia

Tak jsme se s mým druhem zase jednou pustili do vaření. A opět to nebylo až tak lehký. Řeknu vám, pokud nemáte pekárnu nebo robota, kteří by za vás to těsto vypracovali, tak si dáte pěknou posilovnu.Ve finále to dopadlo výborně, až na nevzešlý první kvásek, příšerný hlad, večeři v deset (i to je na nás ale občas dost brzo),  těsto všude po podlaze, po kuchyni, ve vlasech, na psovi...
Ale výsledek stál rozhodně za to. Zase jsem si jednou připomněla neskutečnou Itálii, a o to tu šlo. 

Focaccia je obdoba italského chleba. Je placatý a těsto je velmi podobné tomu na pizzu. Může být doplněná o různé bylinky, olivy, sýry a zeleninu, ale základní verze je pouze se solí a olivovým olejem. My jsme vyzkoušeli verzi s černými olivami a rozmarýnem, vřele doporučuji!


Recept na focacciu jsme vyzkoušeli z Apetitu



Původně píšou v receptu na dvě porce, dvě placky na každého, ale my jsme každý po třičtvrtině placky se salátem omdlévali přežráním, takže bych to typovala rozhodně spíš na čtyři.

Ingredience

na 4 placky

1/2 l lehce teplého mléka
špetka cukru
50g droždí
1kg hladké mouky (nejlépe té na pizzu, nebo extra hladké 00)
6 lžic extra panenského olivového oleje
sůl

hrst černých vypeckovaných oliv, nakrájených na kolečka
pár větviček rozmarýnu
hrubá mořská sůl
slunečnicový olej
trocha olivového oleje

Postup


Špetku cukru rozmícháme v 250ml teplého mléka. Rozdrobíme do něj droždí, posypeme lžící hladké mouky a necháme na teplém místě 15 minut vzejít.

Mouku přendáme do mísy. Uprostřed vytvoříme důlek, do kterého nalijeme vzešlý kvásek. Smícháme zbylé mléko, olivový olej a sůl. Přilijeme k mouce a promícháme vařečkou. Vyklopíme na pracovní plochu a důkladně hněteme. Vydržíme to aspoň 10 minut (což je fakt docela výkon, protože těsto je dost tuhý, já jsem teda myslela že u toho vypustim duši), podle potřeby můžeme dosypat moukou či naředit mlékem. Hněteme dokud těsto nebude hladké a krásně pružné. O tom by se dalo taky docela polemizovat, jelikož hladké sice bylo, ale byly tam takové ty záhyby potom jak to překládáte přes sebe a nešly nějak zapracovat. No tak jsem se na to vybodla a vůbec to ve finále nevadilo.

Z těsta vytvoříme kouli, kterou párkrát vymácháme v misce s vlažnou vodou. (Po tomhle kroku jsme vytírali kuchyň)

Čistou utěrku namočíme do teplé vody, vyždímáme a pevně do ní zabalíme kouli těsta. Necháme na teplém místě kynout cca hodinu až 1,5 hodiny na dvojnásobný objem.

Těsto vyklopíme na pomoučněnou plochu a znovu propracujem. Rozdělíme na čtyři části, ze kterých vytvarujeme vyšší placky, necháme ještě chvíli kynout.

Po deseti minutách kynutí vytlačíme do placek prstem asi 20 důlků, do kterých vmáčkneme olivy. Sem tam zapíchneme větvičku rozmarýnu. Necháme ještě chvíli kynout, olivy pak lépe drží v těstu.

Předehřejeme troubu na 200°C, horkovzdušnou na 180°. Plechy vylijeme slunečnicovým olejem tak, aby ho bylo trochu víc. Posypeme je hrubou solí. Přemístíme placky na plechy, olivami nahoru a v důlcích zakápneme olivovým olejem.

Pečeme asi 25 minut do zezlátnutí. 

Nejlepší focaccia je přímo upečená a ještě teplá. Jinak druhý den jsme jí rozpekli, namazali máslem a obložili pecorinem.  Mňam mňam!

3 komentáře:

  1. Foccaciu jsem dělala taky. Snědla jsem jednu a další šla do mrazáku.

    OdpovědětVymazat
  2. To by mě zajímalo! Chtutná teda stejně i po rozmražení?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebylo to tak špatné, ale čerstvá je prostě čerstvá. Nechala jsem to ale rozmrazit volně, žádné rozmrazování v mikrovlnce atd.

      Vymazat