Šťastné a veselé (první) Vánoce!

Přeji vám všem krásné a veselé Vánoce! Tenhle článek píšu celkem na rychlo, protože přesně za deset minut musím být u večeře. Nikdy jsem se na kapra snad tolik netěšila! 

Taky na poslední chvíli dobaluju dárky, jako obvykle. Doufám, že vy jste to stihli dřív a teď si užíváte vánoční pohodu :). Fotku jsem taky pořídila na rychlo přes instagram, tak doufám, že jsem vás tolik nepohoršila. Slibuju vám do nového roku, že se polepším a určitě tu můžete čekat větší změny :) 

Komu by se snad zalíbil nějaký druh cukroví, rozhodně se nestyďte napsat, recept se tu obratem objeví (můj typ jsou vanilkové rohlíčky s pekany, konečně jsem po mnohaletém zkoumání našla ty pravé rohlíčky)

Takže vám všem, co tak rádi (hahaha) čtete můj blog, přeji nádherné Vánoce, krásné svátky a spoustu cukroví v břiše do nového roku! 

Jablečné řezy s tvarohem

Konečně se dá říct, že tu máme podzim a tak je tu další výmluva proto něco upéct. No dobře, nejenom proto. Úspěšně jsem se tím vyhnula pomáhání tátovi a bráchovi se skládáním nasekaného dříví. Už to mám vyzkoušený několik let, že vždycky když se má na podzim skládat dříví na zimu, začnu rychle něco péct. Pořád mi to kupodivu prochází, protože táta sladký miluje. Jedinej kdo mi to nežere je mamka, ale má proti sobě víc oponentů, takže já si doma pekně v teple peču a oni zase vyhladovělí konzumují :)
Řeknu vám, že psát food blog, když žijete v naší rodině, je celkem fuška. Uchránit čerstvě upečené věci před strávníkama je většinou docela boj, ne úplně nepodobný nějakému karate zápasu :D Proto sem nemůžu dávat asi polovinu toho, co upeču, protože prostě nemám fotky. To leda že bych začala fotit zbylé drobečky :)

Recept jsem objevila u Cataliny. Píše, že když byla malá, tak jí ho dělávala babička a recept je po ní. Musím říct, že přesně takhle si představuji recepty po babičkách :) Voní to domovem, a navíc mi to přišlo jako docela vhodný recept, protože jablka jsou teď v sezóně. Udělala jsem ho z poloviční dávky, ale zase jsem se trošku přecenila a použila o něco větší pekáč, než měl být. Těsto bylo teda tenčí, což nebyl takový problém. Jablek mi přišlo taky tak akorát, jenom by to sneslo ještě jednou tolik tvarohu. Přidala jsem rum, takže pokud momentálně doma vlastníte ze zásoby pravý kolkovaný Tuzemský rum, směle do toho! (Pokud ne, určitě nevadí, rozhodně lepší než se otrávit metanolem.)

Švestkový kynutý koláč

Na začátek vám musím ujasnit jednu věc. Nenávidím koláče z plechu. Připomínají mi typickou českou buchtu, co dům dal, hlavně to všechno splácat dohromady. Proto většinou i tradičním koláčům dávám kulatou formu, ale tentokrát jsem podlehla. Ne plechu, ale tátovi. 

Aby bylo jasno, můj táta naprosto miluje švestkový kynutý koláč. Pořád mi básnil o tom, jak ho dělala jeho babička a jak snědl půl plechu na posezení (neuvěřila jsem, dokud jsem to neviděla na vlastní oči :D). Když děda před dvěma týdny začal z chaty vozit asi tuny švestek, svolila jsem, že tátovi koláč udělám, ale kulatý. Načež se roztrhla hádka, ze které jsem vyšla jako poražený. Takže je teda z plechu, no.