BLOG PŘESUNUT

BLOG PŘESUNUT

cherriesontop.blogspot.com

Prosincová výzva The Daring Bakers - Panettone

The December 2012 Daring Bakers’ challenge was hosted by the talented Marcellina of Marcellina in Cucina. Marcellina challenged us to create our own custom Panettone, a traditional Italian holiday bread!

Opět jsem vstala z mrtvých, abych vám mohla ukázat, co jsem zase upatlala. Prosincovou výzvou The Daring Bakers tentokrát byl italský chléb Panettone, který se v Itálii peče tradičně o Vánocích. Jedná se vlastně o kynuté těsto (a to hned několikrát) plné rozinek a kandovaného ovoce, mňam mňam. Prostě typicky vánoční věc. 

A nebyla bych to já, kdyby mi zase něco uniklo. Neměla jsem moc času, takže jsem si předem vyhradila jedno odpoledne na výrobu. Nakoupila jsem si suroviny, všechno si připravila, a konečně si pořádně přečetla recept. Ouha, těsto musí kynou přes noc v lednici. Když jsem si dostatečně zanadávala, dala jsem se do vyhledávání jiného receptu. Nakonec jsem ho našla a panettone se povedlo i tak. Sice bych možná měla přejmenovat tenhle článek na "jak jsem z panettone udělala vysokou vánočku", ale výzvu jsem splnila. Ale pokud si někdy budete chtít udělat opravdové panettone, sáhněte raději po tradičním receptu. 

Šťastné a veselé (první) Vánoce!

Přeji vám všem krásné a veselé Vánoce! Tenhle článek píšu celkem na rychlo, protože přesně za deset minut musím být u večeře. Nikdy jsem se na kapra snad tolik netěšila! 

Taky na poslední chvíli dobaluju dárky, jako obvykle. Doufám, že vy jste to stihli dřív a teď si užíváte vánoční pohodu :). Fotku jsem taky pořídila na rychlo přes instagram, tak doufám, že jsem vás tolik nepohoršila. Slibuju vám do nového roku, že se polepším a určitě tu můžete čekat větší změny :) 

Komu by se snad zalíbil nějaký druh cukroví, rozhodně se nestyďte napsat, recept se tu obratem objeví (můj typ jsou vanilkové rohlíčky s pekany, konečně jsem po mnohaletém zkoumání našla ty pravé rohlíčky)

Takže vám všem, co tak rádi (hahaha) čtete můj blog, přeji nádherné Vánoce, krásné svátky a spoustu cukroví v břiše do nového roku! 

Pepparkakor

Tak konečně první příspěvek na blogu s cukrovím! Možná si říkáte, co blbne, vždyť už je pozdě na pečení, obzvlášť u perníčků (dozvíte se dále). Jenže, tohle nejsou jen tak ledajaké perníčky. Papparkakor pochází ze Skandinávie, konkrétně ze Švédska. Jejich název vznikl díky pepři, který se do nich přidává. Jedná se o další obdobu našich perníčků, ale osobně mi tyhle zachutnaly víc. Jsou daleko víc voňavější, už po třech dnech v plechové krabici jsou krásně křupavoučké a chutnají skoro stejně jako ty, kterých jste si určitě někdy nabrali plnou hrst z krabice s ochutnávkami v Ikee (pokud ne, myslím že do konce roku to nenapravíte, protože je tam teď o Vánocích šíleně narváno).

Zvolila jsem švédskou variantu proto, že na mě poslední dobou lezla až nebezpečně nacionalisticky tradičně česká nálada, což jsem nějak potřebovala rychle srovnat do latě. 

Recept jsem použila od CHEZ Lucie, zaprvé protože ho má od Švédky (od lokálů je to vždycky nejlepší), za druhé protože se mi líbilo jak to napsala, a za třetí má taky formičky z Ikey, takže proto.

Ještě bych chtěla dodat, že pokud hodláte tlouct koření v hmoždíři, nedělejte to. Nebo respektive můžete, ale jen pokud to umíte a nebo si chcete rozhodit nervy tak na půl hodiny. Všichni říkají, jak je daleko lepší  si to hned natlouct, čemuž naprosto věřím, ale stejně blahořečím tomu, kdo začal prodávat mleté koření.

Listopadová výzva The Daring Bakers: Twelve days of cookies

Holiday season is the time for sharing and Peta of Peta Eats is sharing a dozen cookies, some classics and some of her own, from all over the world with us.

Listopadová výzva The Daring Bakers mě tentokrát moc nenadchla. Sice naším úkolem byly sušenky které miluju, bohužel z udaných receptů mě neoslovil ani jeden. Ráda si totiž dělám věci po svém. Úkol byl upéct alespoň jeden druh sušenek podle udaných receptů a jeden vlastní oblíbený.

Po dlouhém vybírání jsem nakonec z receptů vybrala německé perníčky Lebkuchen. Jsou dost podobné těm našim, ale na rozdíl od našich jsou polévané cukrovou polevou a přidávají se do nich mandle. 

Jako druhé jsem si vybrala sušenky, které chci už zkusit hrozně dlouho. Matcha green tea cookies, což jsou japonské sušenky ze zeleného čaje. Pořád mi z mého dětského období zůstala jakási láska k anime a Japonsku, takže cokoliv v čem je zelený čaj beru bez rozmyšlení. Zkoušela jsem veganskou verzi s jablečným pyré, ale klidně ho nahraďte žloutkem. Pokud by vás zajímal originální recept, najdete ho tady.

Japonci vytrvale do všeho pečení strkají již zmíněný zelený čaj Matcha. Jedná se o druh čaje, který má práškovou konzistenci a svědomitě plní i funkci potravinářského barviva. Má svojí specifickou chuť, kterou mám hrozně ráda, ale ne každému to chutná. Sehnala jsem ho v Japa shopu na Dejvické, ale vím že ho mají i v Oxalis nebo Horoskopu po malých pytlíčcích.

Kinder mléčný řez

Ještě si pořád pamatuju, jak jsem tak do osmi let z táty na každym nákupu vyškemrala nějakou podobnou dobrotu od Kinder. Mléčný řez, Paradiso, Pingui... Celkem mi to bylo jedno, hlavně že jsem něco ulovila. Do dneška si dokážu představit, jak to chutná, i když jsem to "pravé" neměla třeba pět let. A určitě je to tím, že je to fakt šílená dobrota. I když je plná všelijakých ztužovadel a nesmyslů, které by tam vůbec neměly být. A proto zkuste tenhle recept! Je totiž kompletně bez přídavků a konzervantů, takže je vlastně hrozně zdravý :D Takže to v klidu můžete dát svým ratolestem ke sváče, nebo si to dejte ke sváče jen vy, protože přiznejme si, zdravá svačina pro vaše děti není buchta ale jablko (ale stejně všichni dětem dávaj Brumíka nebo Delissu, aby daly pokoj) (p.s. - já bych se jim v osmi letech na ovoce taky vybodla).

Recept jsem našla na oblíbeném blogu Aneta goes yummi. Píše o něm, že je lehoučký, v čemž jí musím dát za pravdu, protože se jí úplně sám.  Ingredience jsem dala poloviční, protože teda celý obrovský plech řezů mi přijde šíleně moc.

Celozrnný chléb bez hnětení

Poslední dobou to tu nějak zanedbávám. Měla jsem teď docela dost školy, začala jsem už taky dokonce nějak pracovat (o tom se ještě taky někdy dozvíte :)) a aby toho nebylo málo, nabalila jsem si akrobatický skákání (konečně taky nějakej sport, kdybych pokračovala jako doteď, tak bych za nějakou dobu asi vypadala jinak :D). No nicméně jsem zpátky s novým, naprosto úžasným a příííšerně dobrým receptem.

Po nějaké době jsem se zase inspirovala u Kitchenette a musím jí věnovat všechno mé uznání. Mám momentálně trochu úchylku na celozrnný chleby (asi takový, jako vám daj k salátu v Mangaloo) (tam teda vůbec maj super věci, třeba saláty :D). Nemusíte ho nijak propracovávat, hníst, a dělat podobný nepříjemnosti, nejsme přece všichni Schwarzeneger žejo. Můžete do něj dát semínka podle libosti a vůbec všechno co vás napadne. Takže tenhle chlebík je mega snadný, a taky mega dobrý. Zatim jedna z nejlepších věcí, co jsem pekla. Tak co, už jste excited?

Říjnová výzva The Daring Bakers - Mille Feuille

Our October 2012 Daring Bakers’ challenge was hosted by Suz of Serenely Full. Suz challenged us to not only tackle buttery and flaky puff pastry, but then take it step further and create a sinfully delicious Mille Feuille dessert with it!

Dokud jsem nezačala vyrábět říjnovou výzvu, byla jsem opravdu nadšená. Domácí listové těsto jsem chtěla zkusit už dávno! Mille Feuille (neboli také Napoleon, žloutkové řezy,...) znamená v překladu tisíc lístků, a chutná prostě senzačně. Skládá se zpravidla ze třech plátů listového těsta proložených žloutkovým krémem, navrchu s ledovou polevou a čokoládovým zdobením. Někomu by se mohlo zdát, že chuť bude fádní, ale opak je pravdou. Budete hledat po kuchyni každý zbylý drobeček, jen proto aby vám nic z té chuti neuniklo.

Už v první větě jsem nakousla to "dokud jsem nezačala vyrábět". Musím říct, že výzva tentokrát nebyla úplně vychytaná, měla dost svých "much". Já jsem se některým vyhnula zdravým rozumem, ale některým taky ne.
Třeba žloutkový krém udaný v receptu byl prostě tragédie. Schválně jsem zkusila poloviční dávku udaného receptu a pak svůj oblíbený z Joy of Baking. Výsledkem mi byly dva úplně jiné krémy! Nakonec jsem je smíchala a bylo to ok, ale pro příště: žloutkový krém ve kterém se udává celé vejce není žloutkový krém. Množství polevy a čokolády bylo také šílené, polovina bohatě stačila. A největší problém bylo krájení. Pro mě to byl úplný horor. Pro příště tedy tvrdé okraje odříznout hned na začátku, a ne až potom, co je to sestavené. A myslím že chlazení přes noc před krájením tomu také neuškodí, právě naopak.

Nejlepší jablečný koláč

Jsem si skoro téměř jistá, že každý máme doma alespoň jeden recept na svůj nejlepší jablečný koláč. Vypozorovala jsem totiž, že my Češi jsme na jablka dost zatížený, obzvlášť co se týká štrúdlů nebo třeba právě jablečných koláčů. Já mám (zatím) svůj nejlepší recept tenhle, a už dva roky ho žádný jiný nepřekonal, i když těch ostatních, co se o to pokoušely, bylo hodně. Recept už znám nazpaměť a je to naprostá jednička mezi sladkostmi u mého bratra. Našla jsem ho kdysi na Apetitu, ale postupně jsem si ho upravila po svém.
Vyfotila jsem ho ještě ve formě, a to hlavně proto, abych se vám pochlubila se svojí novou koláčovou formou od značky Le Creuset :D Dostala jsem jí od maminky, a to jsem ani nic neslavila, prostě jen tak! Takže tímto koláčem děkuji za krásný dárek :)

Tatin de poires - Provensálský hruškový koláč

Tak jsem se vrátila ze "slunné" Paříže, abych vám mohla postnout tenhle úžasný recept! No dobře, jenom proto ne, ale zatím to nechme stranou. Paříž byla úžasná, deštivá a sladká. Až moc sladká. Divím se, že za ten týden co jsem tam byla, jsem nepřibrala aspoň 50 kilo. Bůh stál asi nade mnou, nebo tak nějak. Hrozně moc jsem chtěla ochutnat alespoň jeden macaron od Pierra Hermé, ale co jsem slyšela, byly jen v Galerie Lafayette, a tam jsem se už jaksi nedostala. Za to jsem svědomitě oslintávala každou výlohu Boulangerie, Patisserie a podobných obchůdků, slídila v Latinské čtvrti po zastrčených supermarketech a vyčerpaná se plazila do nejbližších pochybných podniků, jenom kvůli malé tartaletce. 

Tatin de poires jsem pekla ten den, kdy jsem odjížděla, abych uspokojila touhy početných degustátorů. Recept jsem našla v krásné kuchařce Škola provensálské kuchyně a upravila podle rozměrů formy.

Narozeninový dort s karamelovou a banánovou pěnou

Tak zase po dlouhý době jsem dostala příležitost si pohrát s nějakým dortem. Strejda a sestřenice mají narozeniny skoro současně, a do toho moji rodiče slavili 17 let výročí od svatby, takže to chtělo něco víc. Opět mi pomáhala moje druhá polovina (ne, vážně nejsem schizofrenní), takže to šlo trochu víc od ruky než normálně. 

Rozhodla jsem se pro dort s karamelovou a banánovou pěnou, původně recept Dulce de Leche, ale také třeba Chez Lucie. (Hahaa, tenhle dort se stává nějak populární). Trošku jsem pozmněnila a překopala výsledný design. Inspirovala jsem se jedním dortem od Martiny Válkové, sestry mé spoluhráčkyně z orchestru :) Původně byl korpus myšlen jako sušenkový (stejný jako třeba na cheesecake), ale nakonec jsem udělala vlastní. Vy se ale rozhodněte podle toho, jak na to budete mít náladu nebo čas. Počítejte s tím, že bílé čokoládové tvárné hmoty vám trochu zbyde.

Nicméně mě mrzí, že fotky nevyšly tak jak jsem si představovala, přiznám, že jsem je fotila dost na rychlo před převozem dortu. Mimochodem, převoz přežil na jedničku.

Pokud se rozhodnete tento dort zkusit, přípravu si určitě rozvrhněte do dvou dnů, už jen kvůli chlazení a tuhnutí.

Zářijová výzva The Daring Bakers: Empanada Gallega

Patri of the blog, Asi Son Los Cosas, was our September 2012 Daring Bakers’ hostess and she decided to tempt us with one of her 

family’s favorite recipes for Empanadas! We were given two dough recipes to choose from and encouraged to fill our Empanadas as creatively as we wished!

Je už jen málo věcí co mě omlouvá. Výzvu postuji a tři dny pozdějš a kvalita fotek je naprosto na nule. Na svojí obranu ale musím říct, že jsem opravdu neměla čas.

Patri z blogu Asi Son Los Cosas nás tento měsíc vyzvala, abychom upekli Empanadu. Empanada je původem španělské pečivo, které se skládá z kynutého jakoby chlebového těsta a náplně, od sardinek počínaje hovězím konče. Určitě se dá také plnit na sladko, třeba jablky, rozinkami, tvarohem... Prostě naprosto univerzální recept, a také moc dobrý :) S těstem se tak nádherně pracuje, že jsem se s ním před kynutím vůbec nechtěla rozloučit!

Rozhodla jsem se udělat mini verze, "empanadillas". Původně je recept myšlen na normální pečící plech, ale chtěla jsem si s tím trochu víc pohrát. Jako náplň jsem zvolila kousky kuřecího masa, žampiony, cibulku a ementál.