Prosincová výzva The Daring Bakers - Panettone

The December 2012 Daring Bakers’ challenge was hosted by the talented Marcellina of Marcellina in Cucina. Marcellina challenged us to create our own custom Panettone, a traditional Italian holiday bread!

Opět jsem vstala z mrtvých, abych vám mohla ukázat, co jsem zase upatlala. Prosincovou výzvou The Daring Bakers tentokrát byl italský chléb Panettone, který se v Itálii peče tradičně o Vánocích. Jedná se vlastně o kynuté těsto (a to hned několikrát) plné rozinek a kandovaného ovoce, mňam mňam. Prostě typicky vánoční věc. 

A nebyla bych to já, kdyby mi zase něco uniklo. Neměla jsem moc času, takže jsem si předem vyhradila jedno odpoledne na výrobu. Nakoupila jsem si suroviny, všechno si připravila, a konečně si pořádně přečetla recept. Ouha, těsto musí kynou přes noc v lednici. Když jsem si dostatečně zanadávala, dala jsem se do vyhledávání jiného receptu. Nakonec jsem ho našla a panettone se povedlo i tak. Sice bych možná měla přejmenovat tenhle článek na "jak jsem z panettone udělala vysokou vánočku", ale výzvu jsem splnila. Ale pokud si někdy budete chtít udělat opravdové panettone, sáhněte raději po tradičním receptu. 

Šťastné a veselé (první) Vánoce!

Přeji vám všem krásné a veselé Vánoce! Tenhle článek píšu celkem na rychlo, protože přesně za deset minut musím být u večeře. Nikdy jsem se na kapra snad tolik netěšila! 

Taky na poslední chvíli dobaluju dárky, jako obvykle. Doufám, že vy jste to stihli dřív a teď si užíváte vánoční pohodu :). Fotku jsem taky pořídila na rychlo přes instagram, tak doufám, že jsem vás tolik nepohoršila. Slibuju vám do nového roku, že se polepším a určitě tu můžete čekat větší změny :) 

Komu by se snad zalíbil nějaký druh cukroví, rozhodně se nestyďte napsat, recept se tu obratem objeví (můj typ jsou vanilkové rohlíčky s pekany, konečně jsem po mnohaletém zkoumání našla ty pravé rohlíčky)

Takže vám všem, co tak rádi (hahaha) čtete můj blog, přeji nádherné Vánoce, krásné svátky a spoustu cukroví v břiše do nového roku! 

Pepparkakor

Tak konečně první příspěvek na blogu s cukrovím! Možná si říkáte, co blbne, vždyť už je pozdě na pečení, obzvlášť u perníčků (dozvíte se dále). Jenže, tohle nejsou jen tak ledajaké perníčky. Papparkakor pochází ze Skandinávie, konkrétně ze Švédska. Jejich název vznikl díky pepři, který se do nich přidává. Jedná se o další obdobu našich perníčků, ale osobně mi tyhle zachutnaly víc. Jsou daleko víc voňavější, už po třech dnech v plechové krabici jsou krásně křupavoučké a chutnají skoro stejně jako ty, kterých jste si určitě někdy nabrali plnou hrst z krabice s ochutnávkami v Ikee (pokud ne, myslím že do konce roku to nenapravíte, protože je tam teď o Vánocích šíleně narváno).

Zvolila jsem švédskou variantu proto, že na mě poslední dobou lezla až nebezpečně nacionalisticky tradičně česká nálada, což jsem nějak potřebovala rychle srovnat do latě. 

Recept jsem použila od CHEZ Lucie, zaprvé protože ho má od Švédky (od lokálů je to vždycky nejlepší), za druhé protože se mi líbilo jak to napsala, a za třetí má taky formičky z Ikey, takže proto.

Ještě bych chtěla dodat, že pokud hodláte tlouct koření v hmoždíři, nedělejte to. Nebo respektive můžete, ale jen pokud to umíte a nebo si chcete rozhodit nervy tak na půl hodiny. Všichni říkají, jak je daleko lepší  si to hned natlouct, čemuž naprosto věřím, ale stejně blahořečím tomu, kdo začal prodávat mleté koření.